📖 Príslovia 6
-
1
Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,
-
2
Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.
-
3
Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.
-
4
Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.
-
5
Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.
-
6
Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.
-
7
Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,
-
8
Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.
-
9
Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?
-
10
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
-
11
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
-
12
Člověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.
-
13
Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.
-
14
Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.
-
15
A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.
-
16
Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:
-
17
Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,
-
18
Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,
-
19
Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.
-
20
Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
-
21
Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.
-
22
Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,
-
23
(Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),
-
24
Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.
-
25
Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.
-
26
Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.
-
27
Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?
-
28
Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?
-
29
Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.
-
30
Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,
-
31
Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:
-
32
Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;
-
33
Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.
-
34
Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.
-
35
Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.