📖 Príslovia 27
-
1
Nechlub se dnem zítřejším, nebo nevíš, coť ten den přinese.
-
2
Nechať tě chválí jiní, a ne ústa tvá, cizí, a ne rtové tvoji.
-
3
Tíž má kamen, a váhu písek, ale hněv blázna těžší jest nad to obé.
-
4
Ukrutnátě věc hněv a prudká prchlivost, ale kdo ostojí před závistí?
-
5
Lepší jest domlouvání zjevné, než milování tajné.
-
6
Bezpečnější rány od přítele, než lahodná líbání nenávidícího.
-
7
Duše sytá pohrdá i medem, ale duši lačné každá hořkost sladká.
-
8
Jako pták zaletuje od hnízda svého, tak muž odchází od místa svého.
-
9
Mast a kadění obveseluje srdce; tak sladkost přítele víc než rada vlastní.
-
10
Přítele svého a přítele otce svého neopouštěj, a do domu bratra svého nechoď v čas bídy své; lepšíť jest soused blízký, než bratr daleký.
-
11
Buď moudrý, synu můj, a obvesel srdce mé, ať mám co odpovědíti tomu, kdož mi utrhá.
-
12
Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
-
13
Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a od toho, kdo za cizozemku slíbil, základ jeho.
-
14
Tomu, kdož dobrořečí příteli svému hlasem velikým, ráno vstávaje, za zlořečení počteno bude.
-
15
Kapání ustavičné v čas přívalu, a žena svárlivá rovní jsou sobě;
-
16
Kdož ji schovává, schovává vítr, a jako mast v pravici voněti bude.
-
17
Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého.
-
18
Kdo ostříhá fíku, jídá ovoce jeho; tak kdo ostříhá pána svého, poctěn bude.
-
19
Jakož u vodě tvář proti tváři se ukazuje, tak srdce člověka člověku.
-
20
Propast a zahynutí nebývají nasyceni, tak oči člověka nasytiti se nemohou.
-
21
Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, tak člověka pověst chvály jeho.
-
22
Bys blázna i v stupě mezi krupami píchem zopíchal, neodejde od něho bláznovství jeho.
-
23
Pilně přihlídej k dobytku svému, pečuj o stáda svá.
-
24
Nebo ne na věky trvá bohatství, ani koruna do pronárodu.
-
25
Když zroste tráva, a ukazuje se bylina, tehdáž ať se shromažďuje seno s hor.
-
26
Beránkové budou k oděvu tvému, a záplata pole kozelci.
-
27
Nadto dostatek mléka kozího ku pokrmu tvému, ku pokrmu domu tvého, a živnosti děvek tvých.