📖 Príslovia 23
-
1
Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
-
2
Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
-
3
Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
-
4
Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
-
5
K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
-
6
Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
-
7
Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
-
8
Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
-
9
Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
-
10
Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
-
11
Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
-
12
Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
-
13
Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
-
14
Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš.
-
15
Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
-
16
A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
-
17
Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
-
18
Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
-
19
Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
-
20
Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
-
21
Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
-
22
Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
-
23
Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
-
24
Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
-
25
Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
-
26
Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
-
27
Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
-
28
Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
-
29
Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
-
30
Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
-
31
Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
-
32
Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
-
33
Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
-
34
A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
-
35
Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.