📖 Príslovia 19
-
1
Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
-
2
Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
-
3
Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
-
4
Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
-
5
Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
-
6
Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
-
7
Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
-
8
Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
-
9
Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
-
10
Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
-
11
Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
-
12
Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
-
13
Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
-
14
Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
-
15
Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
-
16
Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
-
17
Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
-
18
Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
-
19
Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
-
20
Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
-
21
Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
-
22
Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
-
23
Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
-
24
Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
-
25
Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
-
26
Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
-
27
Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
-
28
Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
-
29
Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.