📖 Príslovia 17
-
1
Lepší jest kus chleba suchého s pokojem,nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
-
2
Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
-
3
Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
-
4
Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
-
5
Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
-
6
Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
-
7
Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
-
8
Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
-
9
Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
-
10
Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
-
11
Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
-
12
Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
-
13
Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
-
14
Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
-
15
Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
-
16
K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
-
17
Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
-
18
Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
-
19
Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
-
20
Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
-
21
Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
-
22
Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
-
23
Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
-
24
Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
-
25
K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
-
26
Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
-
27
Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
-
28
Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.