📖 Príslovia 1
-
1
Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
-
2
Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
-
3
K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
-
4
Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
-
5
Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
-
6
K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
-
7
Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
-
8
Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
-
9
Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
-
10
Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
-
11
Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
-
12
Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy;
-
13
Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
-
14
Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
-
15
Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
-
16
Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
-
17
Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
-
18
Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
-
19
Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
-
20
Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
-
21
V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
-
22
Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
-
23
Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
-
24
Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
-
25
Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
-
26
Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
-
27
Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
-
28
Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
-
29
Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
-
30
Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
-
31
Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
-
32
Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
-
33
Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.