2Jakož psáno jest v Prorocích: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýž připraví cestu tvou před tebou.
3Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.
4Křtil Jan na poušti a kázal křest pokání na odpuštění hříchů.
5I vycházeli k němu ze vší krajiny Židovské i Jeruzalémští, a křtili se od něho všickni v Jordáně řece, vyznávajíce hříchy své.
6Byl pak Jan odín srstmi velbloudovými, a pás kožený na bedrách jeho, a jídal kobylky a med lesní.
7A kázal, řka: Za mnou jde silnější mne, kteréhožto nejsem hoden, sehna se, rozvázati řeménka u obuvi jeho.
8Já zajisté křtil jsem vás vodou, ale onť vás křtíti bude Duchem svatým.
9I stalo se v těch dnech, přišel Ježíš z Nazarétu Galilejského, a pokřtěn jest v Jordáně od Jana.
10A hned vystoupě z vody, uzřel nebesa otevřená a Ducha jakožto holubici, sstupujícího na něj.
11A hlas stal se s nebe: Ty jsi ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.
12A ihned ho Duch vypudil na poušť.
13I byl tam na poušti čtyřidceti dnů, a pokoušín byl od satana; a byl s zvěří, a andělé přisluhovali jemu.
14Když pak byl vsazen Jan do žaláře, přišel Ježíš do Galilee, zvěstuje evangelium království Božího,
15Pravě: Že se naplnil čas, a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání, a věřte evangelium.
16A chodě podle moře Galilejského, uzřel Šimona a Ondřeje bratra jeho, ani pouštějí síti do moře, nebo rybáři byli.
17I řekl jim Ježíš: Pojďte za mnou, a učiním vás rybáře lidí.
18A oni hned opustivše síti své, šli za ním.
19A pošed odtud maličko, uzřel Jakuba Zebedeova, a Jana bratra jeho, kteříž také byli na lodí tvrdíce síti své;
20A hned povolal jich. A oni opustivše otce svého Zebedea na lodí s pacholky, šli za ním.
21I vešli do Kafarnaum. A hned v sobotu šel Ježíš do školy, a učil.
22I divili se náramně učení jeho; nebo učil je, jako moc maje, a ne jako zákoníci.
23I byl v škole jejich člověk, posedlý duchem nečistým. I zvolal,
24Řka: Ale což jest tobě do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi zatratiti nás; znám tě, kdo jsi, a vím, že jsi ten svatý Boží.
25I přimluvil mu Ježíš, řka: Umlkniž a vyjdi z něho.
26I polomcovav jím duch nečistý a křiče hlasem velikým, vyšel z něho.
27I lekli se všickni, takže se tázali mezi sebou, řkouce: I co jest toto? Jakéž jest toto nové učení, že tento mocně duchům nečistým rozkazuje, a poslouchají ho?
28I roznesla se pověst o něm hned po vší krajině Galilejské.
29A hned vyšedše ze školy, přišli do domu Šimonova a Ondřejova s Jakubem a s Janem.
30Šimonova pak svegruše ležela, majíc zimnici. A hned jemu pověděli o ní.
31A přistoupiv, pozdvihl jí, ujav ji za ruku její, a hned přestala jí zimnice. I posluhovala jim.
32Večer pak již při západu slunce, nosili k němu všecky nemocné i ďábelníky.
33A bylo se všecko město sběhlo ke dveřům.
34I uzdravoval mnohé ztrápené rozličnými neduhy, a ďábelství mnohá vymítal, a nedopustil mluviti ďáblům; nebo znali ho.
35A přede dnem velmi ráno vstav Ježíš, vyšel, a šel na pusté místo, a tam se modlil.
36I šel za ním Šimon i ti, kteříž s ním byli.
37A když jej nalezli, řekli jemu: Všickni tě hledají.
38I dí jim: Pojďmež do okolních městeček, abych i tam kázal. Nebo na to jsem přišel.
39I kázal v školách jejich ve vší Galileji, a ďábelství vymítal.
40Tedy přišel k němu malomocný, prose ho, a klekna před ním, řekl jemu: Pane, chceš-li, můžeš mne očistiti.
41Ježíš pak slitovav se, vztáhl ruku, dotekl se ho a řekl jemu: Chci, buď čist.
42A když to řekl, hned odstoupilo od něho malomocenství, a očištěn jest.
43I pohroziv mu, hned ho odbyl,
44A řekl mu: Viziž, abys nižádnému nic nepravil. Ale jdi, ukaž se knězi, a obětuj za očištění své to, což přikázal Mojžíš, na svědectví jim.
45On pak vyšed, počal vypravovati mnoho a ohlašovati tu věc, takže již nemohl Ježíš do města zjevně vjíti, ale vně na místech pustých byl. I scházeli se k němu odevšad.