📖 Jób 8
-
1
Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:
-
2
Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný?
-
3
Což by Bůh silný neprávě soudil,a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?
-
4
Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.
-
5
Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,
-
6
A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.
-
7
A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.
-
8
Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.
-
9
(Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)
-
10
Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?
-
11
Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?
-
12
Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.
-
13
Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.
-
14
Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka.
-
15
Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.
-
16
Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.
-
17
Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se.
-
18
A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:
-
19
Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.
-
20
Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:
-
21
Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,
-
22
Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.