📖 Jób 35
-
1
Ještě mluvil Elihu, a řekl:
-
2
Domníváš-liž se, že jsi to s soudem řekl: Spravedlnost má převyšuje Boží?
-
3
Nebo jsi řekl: Co mi prospěje, jaký užitek budu míti, bych i nehřešil?
-
4
Já odpovím tobě místně, i tovaryšům tvým s tebou.
-
5
Pohleď na nebe a viz, anobrž spatř oblaky, vyšší, než-lis ty.
-
6
Jestliže bys hřešil, co svedeš proti němu? A byť se i rozmnožily nešlechetnosti tvé, co mu uškodíš?
-
7
Budeš-li spravedlivý, čeho mu udělíš? Aneb co z ruky tvé vezme?
-
8
Každémuť člověku bezbožnost jeho uškodí, a synu člověka spravedlnost jeho prospěje.
-
9
Z množství nátisk trpících, kteréž k tomu přivodí, aby úpěli a křičeli pro ukrutnost povýšených,
-
10
Žádný neříká: Kde jest Bůh stvořitel můj? Ješto on dává zpěv i v noci.
-
11
On vyučuje nás nad hovada zemská, a nad ptactvo nebeské moudřejší nás činí.
-
12
Tehdáž volají-li pro pýchu zlých, nebývají vyslyšáni.
-
13
A jistě žeť ošemetnosti nevyslýchá Bůh silný, a Všemohoucí nepatří na ni.
-
14
Mnohem méně, jestliže díš: Nepatříš na to. Sám s sebou vejdi v soud před ním, a doufej v něho.
-
15
Ale nyní poněvadž nic není těch věcí, navštívil jej hněv jeho; nebo nechce znáti hojnosti této veliké.
-
16
A protož marně Job otvírá ústa svá, hloupě rozmnožuje řeči své.