📖 Jób 27
-
1
Potom dále Job vedl řeč svou a řekl:
-
2
Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou,
-
3
Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých,
-
4
Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti.
-
5
Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.
-
6
Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.
-
7
Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník.
-
8
Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho?
-
9
Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení?
-
10
Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času?
-
11
Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím.
-
12
Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?
-
13
Ten má podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají:
-
14
Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem.
-
15
Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati.
-
16
Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:
-
17
Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.
-
18
Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.
-
19
Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.
-
20
Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.
-
21
Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.
-
22
Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.
-
23
Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.