📖 Jób 22
-
1
A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
-
2
Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
-
3
Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
-
4
Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
-
5
Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
-
6
Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
-
7
Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
-
8
Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
-
9
Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
-
10
A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
-
11
Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
-
12
Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
-
13
Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
-
14
Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
-
15
Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
-
16
Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
-
17
Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
-
18
On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
-
19
Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
-
20
Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
-
21
Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
-
22
Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
-
23
Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
-
24
Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
-
25
Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
-
26
A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
-
27
Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
-
28
Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
-
29
Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
-
30
Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.