📖 Jób 20
-
1
Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
-
2
Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
-
3
Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
-
4
Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
-
5
Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
-
6
Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
-
7
Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
-
8
Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
-
9
Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
-
10
Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
-
11
Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
-
12
A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
-
13
Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
-
14
Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
-
15
Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
-
16
Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
-
17
Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
-
18
Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
-
19
Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
-
20
Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
-
21
Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
-
22
Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
-
23
By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
-
24
Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
-
25
Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
-
26
Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
-
27
Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
-
28
Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
-
29
Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.