📖 Římanům 3
-
1
Což tedy má více Žid nežli pohan? Aneb jaký jest užitek obřízky?
-
2
Mnohý všelikterak. Přední zajisté ten, že jest jim svěřen Zákon Boží.
-
3
Nebo což jest do toho, jestliže byli někteří z nich nevěrní? Zdaliž nevěra jejich věrnost Boží vyprázdní?
-
4
Nikoli, nýbrž budiž Bůh pravdomluvný, ale každý člověk lhář, jakož psáno jest: Aby ospravedlněn byl v řečech svých, a přemohl, když by soudil.
-
5
Ale jestližeť pak nepravost naše spravedlnost Boží zvelebuje, což díme? Zdali nespravedlivý jest Bůh, jenž uvodí hněv? (Po lidskuť pravím.)
-
6
Nikoli, sic jinak kterakž by Bůh soudil svět?
-
7
Nebo jestližeť pravda Boží mou lží rozmohla se k slávě jeho, i pročež pak já jako hříšník bývám souzen?
-
8
A ne raději (jakž o nás zle mluví a jakož někteří praví, že bychom říkali,): Čiňme zlé věci, aby přišly dobré? Jichžto spravedlivé jest odsouzení.
-
9
Což tedy? My převyšujeme pohany? Nikoli, nebo jsme již prve dokázali toho, že jsou, i Židé i Řekové, všickni pod hříchem,
-
10
Jakož psáno jest: Že není spravedlivého ani jednoho.
-
11
Není rozumného, není, kdo by hledal Boha.
-
12
Všickni se uchýlili, spolu neužiteční učiněni jsou; není, kdo by činil dobré, není ani jednoho.
-
13
Hrob otevřený hrdlo jejich, jazyky svými lstivě mluvili, jed lítých hadů pod rty jejich.
-
14
Kterýchžto ústa plná jsou zlořečení a hořkosti.
-
15
Nohy jejich rychlé k vylévání krve.
-
16
Setření a bída na cestách jejich.
-
17
A cesty pokoje nepoznali.
-
18
Není bázně Boží před očima jejich.
-
19
Víme pak, že cožkoli Zákon mluví, těm, kteříž jsou pod Zákonem, mluví, aby všeliká ústa zacpána byla a aby vinen byl všecken svět Bohu.
-
20
Protož z skutků Zákona nebude ospravedlněn žádný člověk před obličejem jeho; nebo skrze Zákon přichází poznání hřícha.
-
21
Ale nyní bez Zákona spravedlnost Boží zjevena jest, osvědčená Zákonem i Proroky,
-
22
Spravedlnost totiž Boží, skrze víru Ježíše Krista, ke všem a na všecky věřící.
-
23
Neboť není rozdílu. Všickniť zajisté zhřešili, a nemají slávy Boží.
-
24
Spravedlivi pak učiněni bývají darmo, milostí jeho, skrze vykoupení, kteréž se stalo v Kristu Ježíši,
-
25
Jehožto Bůh vydal za smírci, skrze víru ve krvi jeho, k ukázání spravedlnosti své, skrze odpuštění předešlých hříchů,
-
26
V shovívání Božím, k dokázání spravedlnosti své v nynějším času, k tomu, aby on spravedlivým byl a ospravedlňujícím toho, jenž jest z víry Ježíšovy.
-
27
Kdež jest tedy chlouba tvá? Vyprázdněna jest. Skrze který zákon? Skutků-li? Nikoli, ale skrze zákon víry.
-
28
Protož za to máme, že člověk bývá spravedliv učiněn věrou bez skutků Zákona.
-
29
Zdaliž jest toliko Bůh Židů? Zdali také není i pohanů? Ba, jistě i pohanů,
-
30
Poněvadž jeden jest Bůh, kterýž ospravedlňuje obřízku z víry, a neobřízku skrze víru.
-
31
Což tedy Zákon vyprazdňujeme skrze víru? Nikoli, nýbrž Zákon tvrdíme.