📖 Žalmy 71
-
1
V tebeť, Hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky.
-
2
Vedlé spravedlnosti své vytrhni mne, a vyprosť mne; nakloň ke mně ucha svého, a spas mne.
-
3
Budiž mi skalou obydlí, na niž bych ustavičně utíkal; přikázal jsi ostříhati mne, nebo skála má i pevnost má ty jsi.
-
4
Bože můj, vytrhni mne z ruky bezbožníka, z ruky převráceného a násilníka.
-
5
Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti.
-
6
Na tebe jsem zpolehl hned od života, z břicha matky mé ty jsi mne vyvedl, v tobě jest chvála má vždycky.
-
7
Jako zázrak byl jsem mnohým, a však ty jsi mé silné doufání.
-
8
Ó ať jsou naplněna ústa má chválením tebe, přes celý den slavením tebe.
-
9
Nezamítejž mne v věku starosti; když zhyne síla má, neopouštějž mne.
-
10
Nebo mluvili nepřátelé moji proti mně, a ti, jenž střehou duše mé, radili se spolu,
-
11
Pravíce: Bůh jej opustil, hoňte a popadněte jej, nebo kdo by ho vytrhl, není žádného.
-
12
Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože můj, přispějž mi na pomoc.
-
13
Nechť jsou zahanbeni, a zhynou protivníci duše mé; přikryti buďte lehkostí a hanbou, kteříž hledají pádu mého.
-
14
Já pak ustavičně čekati, a vždy víc a víc tě chváliti budu.
-
15
Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ačkoli mu počtu nevím.
-
16
Přistoupě k všelijaké moci Panovníka Hospodina, připomínati budu tvou vlastní spravedlnost.
-
17
Bože, učinil jsi mne od mladosti mé, a až po dnes vypravuji o divných činech tvých.
-
18
Protož také i do starosti a šedin, Bože, neopouštěj mne, až v známost uvedu rámě tvé tomuto věku, a všechněm potomkům sílu tvou.
-
19
Nebo spravedlnost tvá, Bože, vyvýšená jest, provodíš zajisté věci veliké. Bože, kdo jest podobný tobě?
-
20
Kterýž ač jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných, však zase k životu navrátíš mne, a z propastí země zase mne vyzdvihneš.
-
21
Rozmnožíš důstojnost mou, a zase utěšíš mne.
-
22
I jáť také budu tě slaviti na nástroji hudebném, i pravdu tvou, Bože můj; žalmy tobě zpívati budu na harfě, ó svatý Izraelský.
-
23
Plésati budou rtové moji, když žalmy zpívati budu tobě, i duše má, kterouž jsi vykoupil.
-
24
Nadto i jazyk můj každý den vypravovati bude spravedlnost tvou; nebo se zastyděti a zahanbiti musili ti, jenž mého pádu hledali.