📖 Žalmy 50
-
1
Žalm Azafovi. Bůh silný, Bůh Hospodin mluvil, a přivolal zemi od východu slunce i od západu jeho.
-
2
Z Siona v dokonalé kráse Bůh zastkvěl se.
-
3
Béřeť se Bůh náš, a nebude mlčeti; oheň před ním vše zžírati bude, a vůkol něho vichřice náramná.
-
4
Zavolal nebes s hůry i země, aby soudil lid svůj, řka:
-
5
Shromažďte mi svaté mé, kteříž smlouvu se mnou učinili při obětech.
-
6
I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bůh soudce jest. Sélah.
-
7
Slyš, lide můj, a buduť mluviti, Izraeli, a buduť tebou osvědčovati. Já zajisté Bůh, Bůh tvůj jsem.
-
8
Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých, ani zápalů tvých, že by vždycky přede mnou nebyli.
-
9
Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.
-
10
Nebo má jest všecka zvěř lesní, i hovada na tisíci horách.
-
11
Já znám všecko ptactvo po horách, a zvěř polní před sebou mám.
-
12
Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho.
-
13
Zdaliž jídám maso z volů, a pijím krev kozlovou?
-
14
Obětuj Bohu obět chvály, a plň Nejvyššímu své sliby;
-
15
A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.
-
16
Sic jinak bezbožníku praví Bůh: Což tobě do toho, že ty vypravuješ ustanovení má, a béřeš smlouvu mou v ústa svá,
-
17
Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň, a zavrhl jsi za sebe slova má.
-
18
Vidíš-li zloděje, hned s ním běžíš, a s cizoložníky díl svůj máš.
-
19
Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvůj skládá lest.
-
20
Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své lehkost uvodíš.
-
21
To jsi činil, a já mlčel jsem. Měl-liž jsi ty se domnívati, že já tobě podobný budu? Nýbrž trestati tě budu, a představímť to před oči tvé.
-
22
Srozumějtež tomu již aspoň vy, kteříž se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.
-
23
Kdož obětuje obět chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži spasení Boží.