📖 Žalmy 102
-
1
Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své.
-
2
Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
-
3
Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
-
4
Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
-
5
Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
-
6
Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
-
7
Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
-
8
Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
-
9
Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
-
10
Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
-
11
Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
-
12
Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
-
13
Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
-
14
Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
-
15
Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
-
16
Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
-
17
Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
-
18
Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
-
19
Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
-
20
Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
-
21
Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
-
22
Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
-
23
Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
-
24
Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
-
25
Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
-
26
I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
-
27
Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
-
28
Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou. [ (Psalms 102:29) Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou. ]